Pojďme se podívat, co je dobré vědět o pracovní smlouvě, protože s novým rokem pro mnohé možná nastává i nástup do nového zaměstnání. Případně se na seznamu předsevzetí pro následující rok objevil úkol najít si nové „vysněné místo“ a získat tu nejepší pracovní smlouvu. Stejně tak mnozí zaměstnavatelé na základě loňského roku vyhodnotili, že v následujícím roce budou potřebovat nové posily do svých týmů. Nebo se může tento rok stát rokem, kdy přejmete svého prvního zaměstnance.
Uzavření pracovní smlouvy
Pracovní smlouva je nejdůžitějším dokumentem, na jehož základě vzniká pracovní poměr zaměstnanec – zaměstnavatel. Pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně ve dvou vyhotoveních, kdy každá strana obdrží jeden výtisk stvrzený podpisem obou stran.
Druhy pracovních smluv
Pracovní smlouvy by bylo možné dělit podle různých hledisek, ale nejčastěji se setkáme s dělením na pracovní smlouvu:
- na dobu určitou,
- na dobu neurčitou.
Pracovní smlouva na dobu určitou bývá v ČR velmi často na 1 rok a poté v případě spokojenosti obou stran bývá prodloužena na dobu neurčitou, jde v podstatě o takový „zkušební rok pro obě strany“.
Dalším důvodem uzavření smlouvy na dobu určitou, bývá například zástup za zaměstnankyni na rodičovské dovolené, nebo jednoduše řečeno pokud víme, že budeme zaměstnance potřebovat jen po určitou dobu a poté pro něj již s největší pravděpodobností nebudeme mít práci.
Pracovní smlouva na dobu určitou má svá pravidla, může být uzavřena maximálně na 3 roky a uzavření na dobu určitou lze opakovat maximálně 2x.
Zákonem předepsané náležitosti pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí vždy obsahovat:
- určení/identifikace smluvních stran,
- den nástupu do práce,
- druh práce,
- místo/místa výkonu práce,
- datum uzavření pracovní smlouvy,
- podpisy smluvních stran.
Určení/identifikace smluvních stran
Zde hovoříme o základním upřesnění smluvních stran, podle který lze identifikovat „kdo do smluvního vztahu vstupuje“.
Den nástupu do práce
Tímto dnem začíná pracovní poměr pro zaměstnavatele povinnost zaměstnanci zadávat určený druh práce a pro zaměstnance tento druh práce vykonávat pro obě strany, pak dodržovat všechny další podmínky stanovené pracovní smlouvou, zákoníkem práce a dalšími předpisy.
Druh práce
Určuje povinnost zaměstnanci konat určitý druh práce a naopak zaměstnavateli vymezuje určité možnosti, jaké úkoly může zaměstnanci zadávat.
Druh práce v pracovní smlouvě lze sjednat dvěma základními způsoby:
- úzké pracovní vymezení,
- široké pracovní vymezení.
| Vymezení druhu práce | Například | Přesněji |
|---|---|---|
| úzké | Výpomoc v kuchyni při přípravě sladkých desertů | pravděpodobně bude náplní práce zaměstnance POUZE výpomoc s přípravou dezertů, ale již po něm nemůže být požadováno například škrábání brambor pro přípravu hlavního chodu |
| široké | Výpomoc v kuchyni | – zde má zaměstnavatel větší pravomoc v udílení úkolů a MŮŽE po zaměstnanci požadovat, jak pomoc s deserty – tak škrábání brambor pro přípravu hlavního chodu |
Základním pravidlem je, že čím užší je pracovní vymezení druhu práce v pracovní smlouvě, tím jsou přesněji dané hranice úkolů, jaké může zaměstnavatel zaměstnanci zadávat a zaměstnanec musí vykonávat. Druh práce lze v pracovní smlouvě sjednat i souborem více typů práce.
S pojmem druh práce je spojován i pojem náplň práce. Náplň práce může být součástí pracovní smlouvy a poté k její změně zaměstnavatel bude vždy potřebovat písemný souhlas konkrétního zaměstnance.
Pokud je náplň práce uvedena zvlášť například v pracovním řádu či vnitřních směrnicích, jedná je o jednostranný akt a souhlas zaměstnance není nutný, ale vždy je o této změně nutné zaměstnance průkazně informovat.
Místo/místa výkonu práce
Místo výkonu práce vymezuje zaměstnavateli možnost, kde smí po zaměstnanci práci vyžadovat, vždy je třeba místo sjednat s ohledem na druh vykonávané práce.
Také u výkonu práce může rozlišovat:
- úzké vymezení místa výkonu práce,
- široké vymezení místa výkonu práce.
Mimo faktu, kdy zaměstnavatel nemá právo trvat na výkonu práce mimo místo výkonu práce, má určení místa výkonu práce a případné určení pravidelného pracoviště také vliv na proplácení cestovních náhrad za pracovní cesty.
Datum uzavření pracovní smlouvy
Datum uzavření pracovní smlouvy nemusí být schodné (a často není) s dnem nástupu do práce.
Podpisy smluvních stran
Pracovní smlouva je platná pouze pokud jsou její součástí podpisy smluvních stran stvrzující obeznámení se se smlouvou a souhlas s jejími ujednáními.
Co dále by měla pracovní smlouva obsahovat
Kromě výše zmíněných zákonem stanovených náležitostí, je možné si v pracovní smlouvě domluvit mnoho dalších pracovních podmínek. Mezi nejčastější patří například:
- délka trvání pracovní smlouvy (určitá/neurčitá),
- nárok na dovolenou (kolik týdnů dovolené má zaměstnanec nárok čerpat),
- rozložení pracovní doby,
- vymezení zkušební doby,
- akceptace vysílání na pracovní cesty,
- mlčenlivost,
- konkurenční doložka,
- poskytování ochranných prostředků,
- a mnoho dalšího.
V neposlední řadě též stanovení mzdy , která ale nutně nemusí být přímo vymezena ve smlouvě, ale může být stanovena mnoha dalšími způsoby například mzdovým výměrem.
Kde jinde mohu najít informace, které nejsou povinnou součástí pracovní smlouvy
Je mnoho otázek, které nás mohou napadnout v souvislosti s uzavřením nového pracovního poměru a stejně jako některé informace zmíněné v předchozím odstavci, odpovědi na ně nenajdeme v pracovní smlouvě.
Odpovědi na většinu provozních otázek a podrobnosti k fungování na pracovišti, je většinou možné vyčíst z pracovního řádu a vnitřních směrnic. Každý zaměstnavatel by měl novému zaměstnanci tyto dokumenty poskytnout (případně ho informovat, kde jsou k dispozici) a každému zaměstnanci doporučuji si směrnice i pracovní řád v klidu projít.
Samozřejmě, veškerá pravidla pracovní smlouvy a pracovního poměru, které nenalezneme ani v jednom z dokumentů a ani v pracovní smlouvě se řídí zákoníkem práce.
